Anglie versus Francie
Francie vs. Anglie
- Stoletá válka 1337 – 1453
- 1066 vylodění Viléma Dobyvatele
- 1066 bitva u Hastingsu è Anglie se dostává pod nadvládu šlechticů z Normandie
- Vilém – anglickým králem, francouzským leníkem
Vláda Viléma
- Vytváření centralizované monarchie
- Zbavil veškeré půdy domácí anglosaskou šlechtu – tím i moci
- Normandskou šlechtu si zavázal lenními závazky è rozděloval tak, aby z nich nemohlo vzniknout mocnější knížectví
- Pokoušel se podrobit i církev
- Budování státní správy
- V čele hrabství šerifové – odpovědni pouze jemu samotnému
Domesday book
- „Kniha posledního soudu“
- První středověké statistické dílo
- 1086
- Údaje o rozlohách a příjmech panství, dobytku apod.
- Sloužila ke stanovení daní
Jindřich II. Plantagenet
- Vzal si bývalou ženu Ludvíka VII. Eleonoru Aquitánskou è anglické državy rozsáhlejší než francouzské, Francie ztratila přístup k moři
Richard lví srdce
- 1189 nastupuje na anglický trůn
- Většinu vlády byl za hranicemi
- Jeho nepřítomnosti využíval Jan Bezzemek
- 1202 – 1204 Filip II. August získal většinu anglických držav ve Francii
Jan Bezzemek
- Pokouší se zachránit situaci a mísí se do situace mezi Welfy a Šlaufy – postavil se na stranu Otty IV. U rody Welfů è 1214 poražen spolu s Welfy u Bouvignes è počátek ostrovní izolace
Velká listina svobod
- Anglická šlechta využila porážky u Bouvignes
- 1215 byl Jan Bezzemek nucen Magnu chartu liberatum podepsat
- Svobodná volba biskupů a opatů
- Nedotknutelnost Londýna a dalších anglických měst
- Jednotné míry a váhy
- Přístup cizím obchodníkům è liberalizace obchodu
è průlom do centralizovaného státu a oslabení královské moci
- Vytvoření tzv. Velké rady = shromáždění všech přímých vazalů è Parlament
- V polovině 13. století získali přístup do Parlamentu i zástupci nížší šlechty = základy dolní sněmovny
Francie
- V polovině 13. století se podařilo Ludvíku IX. Svatému upevnit postavení
Filip IV. Sličný
- Vrcholí úsilí o centralizaci říše
- Nechtěl se přizpůsobovat církvi è spor s Bonifácem VIII. I s templáři
Stoletá válka
Příčiny války:
- Boj o francouzský trůn – zemřel Karel IV. Bez mužských potomků è anglický král Eduard III. Vznesl nárok na francouzský trůn è francouzská šlechta dosadila na trůn Filipa VI. (vévoda z Valois)
- Získání Flander
- Mocenské postavení
První fáze války
- 1337 – 1360
- Převahu měla Anglie
- Eduard III. A jeho syn Ed. – černý princ
- 26. 8. 1346 vítězství Anglie v bitvě u Kresčaku
- 1360 podepsal Eduard mírovou smlouvu v Bretigny è potvrzení anglických území ve Francii, ale musel se vzdát nároku na francouzskou korunu
Druhá fáze války
- 1360 – 1374
- Převaha Francie
- Karel V. změnil daňový systém è peníze na reorganizaci armády
- Francie dobyla zpět větší část ztraceného území
- Angličanům zůstal úzký pás země při lamanšském pobřeží
- 1374 nový mír potvrzující území Anglie
Třetí fáze války
- 1415 – 1453
- Jindřich V. využívá vnitřního oslabení Francie
- 1415 bitva u Azincourtu è Anglie ovládla celý sever Francie, nakrátko dobyli Paříž
- Jindřich využil situace a stal se francouzským regentem (místokrál)
- 1422 dosedl jeho syn Jindřich VI.
- Nároku na trůn se nevzdal ani syn Karla VI. è Francie měla 2 krále
Lidový odpor proti Angličanům
- 1429 se do čela povstání dostala
- Francouzi osvobodili některá místa
- 1430
- 1453 bitva u Castillonu è vítězství Francouzů (i ve válce)
- Anglii zůstal pouze přístav Calais
Vývoj po válce
Francie
- Vládne Ludvík XI.
- Překonává feudální partikularismus è upevnění postavení panovníka
- Hospodářský rozvoj
- Politické sjednocení
- Silná centralizovaná moc (základy) è rysy panovnického absolutismu
Anglie
- Na konci 15. století začíná také absolutistická vláda
- Předtím vnitřní krize
- 1455 začíná válka růží è boj o trůn mezi Lancasteri a Yorky (poboční linie Plantagenetů)
- Trvala 30 let
- Vybila se málem celá šlechta
Richard III.
- Vrchol krize v 80. letech za vlády Richarda III.
- Z rodu Yorků è docházelo k hrůzným činům
- Šlechta se proti nim spojila s jediným žijícím příbuzným Lancasterů Jindřichem Tudorem
- 1485 bitva u Bostworthu, Jindřich vítězí nad Richardem è vzal si Alžbětu z rodu Yorků
